**Messerschmitt Bf 109** byl německý stíhací letoun a jeden z nejvýznamnějších a nejrozšířenějších stíhačů druhé světové války. Vyvinutý koncem 30. let firmou Messerschmitt, sloužil po celou válku na všech frontách. Bf 109 vynikal vysokou rychlostí, dobrou stoupavostí a silnou výzbrojí. Byl používán v různých verzích jako stíhač, stíhací bombardér i průzkumný letoun. Mezi jeho nejznámější piloty patří **Erich Hartmann**, nejúspěšnější stíhač v dějinách letectví. Bf 109 se stal symbolem německého letectva (Luftwaffe) a zůstal ve službě i po válce v několika zemích.

**Focke-Wulf Fw 190** byl německý stíhací letoun používaný během druhé světové války, považovaný za jedno z nejlepších bojových letadel své doby. Byl nasazen od roku 1941 a doplňoval i částečně nahrazoval známější Messerschmitt Bf 109. Fw 190 měl hvězdicový motor, výborné letové vlastnosti, silnou výzbroj a byl vhodný jak pro stíhací, tak i útočné a bombardovací mise. Letoun si rychle získal respekt spojeneckých pilotů a sehrál klíčovou roli na západní i východní frontě. Díky různým verzím byl Fw 190 velmi univerzální a sloužil až do konce války.

**Heinkel He 111** byl německý střední bombardér, který se stal jedním z hlavních bombardovacích letounů Luftwaffe během druhé světové války. Byl navržen již v 30. letech jako civilní dopravní letadlo, aby skryl jeho vojenský účel před mezinárodními dohodami. He 111 měl charakteristický zasklený „skleníkový“ čumák a mohl nést až 2 000 kg bomb. Byl hojně nasazen během bitvy o Británii, ve Španělsku, na východní frontě i v severní Africe. Přestože byl v pozdějších letech zranitelný vůči moderním stíhačům, zůstal ve službě po celou válku díky své spolehlivosti a všestrannosti.

**Junkers Ju 88** byl německý víceúčelový bombardér, který patřil k nejvšestrannějším a nejpoužívanějším letounům Luftwaffe během druhé světové války. Navržen jako rychlý střední bombardér, Ju 88 se díky své konstrukci osvědčil také jako noční stíhač, střemhlavý bombardér, torpédový letoun a průzkumný stroj. Měl dvoumotorovou koncepci, vysokou rychlost a kapacitu pro nesení různých typů výzbroje. Ju 88 byl nasazen na všech hlavních frontách války a vyráběl se ve velkém množství – vzniklo přes 15 000 kusů. Jeho flexibilita a výkon z něj učinily jeden z nejdůležitějších letounů nacistického Německa.

**Bismarck** byla slavná německá bitevní loď druhé světové války, pojmenovaná po kancléři Otto von Bismarckovi. Byla spuštěna na vodu v roce 1939 a byla jednou z největších a nejmocnějších bitevních lodí své doby. Bismarck byla vyzbrojena osmi děly ráže 380 mm a silně pancéřována. V květnu 1941 se proslavila během operace Rheinübung, kdy potopila britský křižník **HMS Hood**, ale poté byla sama po rozsáhlém pronásledování potopena britským loďstvem. Potopení Bismarcku se stalo symbolem námořního boje druhé světové války.

**U-boat typ VII** byla nejpočetnější a nejpoužívanější třída německých ponorek během druhé světové války. Byla navržena jako oceánská ponorka středního doletu a stala se páteří německých ponorkových sil (Kriegsmarine). Typ VII byl kompaktní, spolehlivý a relativně snadno vyrobitelný, přičemž jeho hlavní výzbrojí byly torpéda a palubní kanón. Tyto ponorky sehrály klíčovou roli v bitvě o Atlantik, kde útočily na spojenecké konvoje. I přes počátečné úspěchy začaly být ke konci války zranitelné vůči pokročilým protiponorkovým taktikám a technologiím. Přesto zůstává typ VII ikonou německého ponorkového loďstva.

**Luger P08**, oficiálně **Pistole Parabellum**, byla německá samonabíjecí pistole, která se stala ikonickou zbraní první i druhé světové války. Byla vyvinuta Georgem Lugerem na přelomu 19. a 20. století a používala náboj **9×19 mm Parabellum**, který se později stal jedním z nejrozšířenějších pistolových kalibrů na světě. Pistole byla známá svým charakteristickým kloubovým závěrem a precizním zpracováním. Luger P08 byla standardní výzbrojí německé armády během první světové války a používala se i ve druhé světové válce. Mezi vojáky i sběrateli je dodnes ceněna pro svou historii a technickou zajímavost.

**Mauser C96** byla německá samonabíjecí pistole vyráběná od roku 1896 firmou Mauser. Pro svůj nezaměnitelný vzhled – dlouhou hlaveň, pevnou dřevěnou pažbu a charakteristický schránkový zásobník před spouští – si vysloužila přezdívky jako „Broomhandle“ (koštěti podobná rukojeť). Pistole používala náboj **7,63×25 mm Mauser**, který byl ve své době jedním z nejvýkonnějších pistolových nábojů. C96 byla používána v mnoha konfliktech – od búrských válek přes první světovou válku až po španělskou občanskou válku. Oblíbili si ji nejen vojáci, ale i důstojníci, revolucionáři a dobrodruzi po celém světě.

**MP28** byl německý samopal vyvinutý na konci první světové války jako vylepšená verze slavného **MP18**, prvního masově nasazeného samopalu. Do výzbroje se dostal po roce 1928 a používal se především policií a speciálními jednotkami, ale později i během druhé světové války. MP28 střílel náboje **9×19 mm Parabellum** a byl zásobován bočním schránkovým zásobníkem. Měl poloautomatický i plně automatický režim střelby, což zvyšovalo jeho univerzálnost. Samopal se vyznačoval spolehlivostí a jednoduchou konstrukcí a kromě Německa byl vyráběn i licenčně v několika dalších zemích.

**MP40** (Maschinenpistole 40) byl německý samopal používaný během druhé světové války, známý svou jednoduchostí, spolehlivostí a charakteristickým sklápěcím kovovým pažbením. Byl vyvinut jako levnější a efektivnější nástupce staršího MP38 a používal náboje **9×19 mm Parabellum**. MP40 měl poměrně nízkou kadenci, což zvyšovalo jeho ovladatelnost při střelbě. Byl určen především pro výsadkáře, tankisty a poddůstojníky, ale postupně se rozšířil napříč celou německou armádou. Díky své kvalitě a ikonickému vzhledu se stal jedním z nejznámějších samopalů druhé světové války.

**Karabiner 98k** (Kar98k) byla základní standardní puška německé armády během druhé světové války. Jednalo se o opakovací pušku na náboj **7,92×57 mm Mauser**, která vycházela z osvědčené konstrukce pušky Mauser. Kar98k byl spolehlivý, přesný a robustní, což z něj činilo ideální zbraň pro pěchotu. Díky své účinnosti a jednoduchosti se stal jedním z nejrozšířenějších a nejznámějších opakovacích pušek 20. století. Často byl doplněn o zaměřovací dalekohled a používán i jako odstřelovací puška.

**Sturmgewehr 44 (StG 44)** byla první masově vyráběná útočná puška na světě, vyvinutá Německem během druhé světové války. Kombinovala vlastnosti pušky a samopalu a používala střední náboj **7,92×33 mm Kurz**, který umožňoval efektivní střelbu na střední vzdálenosti i rychlou palbu v automatickém režimu. StG 44 měla vysokou přesnost, dobrou průbojnost a spolehlivost. Její konstrukce významně ovlivnila vývoj moderních útočných pušek, včetně slavného AK-47. StG 44 byla nasazena především na východní frontě v pozdějších fázích války.

**MG34** byl německý univerzální kulomet zavedený v roce 1934 a používán během druhé světové války. Byl navržen tak, aby plnil funkci jak lehkého, tak těžkého kulometu díky rychlé výměně hlavně a různým způsobům použití (na stativu i z ramene). Střílel náboje **7,92×57 mm Mauser** a vynikal vysokou kadencí střelby a přesností. MG34 byl velmi inovativní a stal se předchůdcem slavnějšího MG42. Díky své všestrannosti a spolehlivosti byl klíčovou zbraní německé pěchoty.

**MG42** byl německý těžký kulomet zavedený v roce 1942, známý svou extrémně vysokou kadencí střelby a spolehlivostí. Střílel náboje **7,92×57 mm Mauser** a díky rychlému střelivu dokázal vytvořit hustou palbu, která zastrašovala nepřítele. MG42 byl jednoduše vyráběný a snadno se udržoval, což z něj učinilo jednu z nejefektivnějších zbraní druhé světové války. Jeho design ovlivnil mnoho poválečných kulometů a používá se dodnes v moderních verzích, například jako MG3 v německé armádě.

**Maus** byl německý supertěžký tank vyvíjený během druhé světové války a je dodnes největším a nejtěžším tankem, jaký kdy byl postaven. Váha tanku přesahovala 180 tun, což výrazně omezovalo jeho mobilitu. Byl vyzbrojen mohutným kanónem ráže **128 mm** a doplněn sekundární zbraní. Maus měl velmi silné pancéřování, které jej prakticky činilo neprůstřelným, ale jeho obrovská velikost a technické problémy zabránily nasazení do bojů. Projekt Maus zůstal spíše technickou kuriozitou než praktickou bojovou zbraní.

**Schwerer Gustav** byl obří německý železniční kanón vyvinutý během druhé světové války. S kalibrem **800 mm** šlo o největší dělo, jaké kdy bylo postaveno. Mělo obrovský dostřel a mohlo ničit pevnosti a těžce obrněné cíle na velké vzdálenosti. Schwerer Gustav vážil přes 1 300 tun a jeho přesun i příprava k palbě vyžadovaly složitou logistiku a mnoho hodin práce. Kanón byl použit například při obléhání Sevastopolu, ale kvůli své velikosti a omezené mobilitě měl omezené taktické využití.

**V-1**, známá také jako **Fieseler Fi 103** nebo „létající bomba“, byla první nasazená střela s řízeným pohonem používaná Německem během druhé světové války. Byla poháněna pulsním proudovým motorem a sloužila jako dálková samonaváděcí střela, určená k útokům na cíle v Británii a Belgii. V-1 měla omezenou přesnost, ale způsobila značné škody a paniku. Její použití představovalo začátek éry moderních řízených střel a bezpilotních letounů.

**Horten Ho 229** byl německý experimentální proudový stíhací letoun s netradičním bezocasým deltovým tvarem, vyvinutý ke konci druhé světové války. Díky svému tvaru a pohonu měl potenciál být jedním z prvních stealth letadel, protože byl obtížně detekovatelný radarem. Ho 229 byl poháněn dvěma proudovými motory a měl vysokou rychlost. Projekt však zůstal ve fázi prototypu a nebyl nasazen do bojů. Letoun představoval významný krok v leteckém designu a ovlivnil budoucí vývoj stealth technologií.

**Landkreuzer** byl koncept německého supertěžkého tanku z druhé světové války, který nikdy nebyl realizován. Cílem projektu bylo postavit obrovské obrněné vozidlo s extrémně silným pancéřováním a mohutnou výzbrojí, které by dominovalo na bojišti. Mezi plánované varianty patřily například Landkreuzer P. 1000 „Ratte“ a P. 1500 „Monster“, vážící několik tisíc tun. Kvůli technickým, logistickým a strategickým omezením byly tyto projekty zrušeny a zůstaly pouze v nákresové fázi jako symboly ambiciózních, ale nepraktických zbraní nacistického Německa.

**T-34** byl sovětský střední tank, který se stal jedním z nejvlivnějších a nejúspěšnějších tanků druhé světové války. Vyvinutý na počátku 40. let, kombinoval silné pancéřování, výkonný kanón ráže **76,2 mm** (později i 85 mm) a vynikající mobilitu díky širokým pásům a spolehlivému motoru. T-34 měl jednoduchou konstrukci, která umožňovala rychlou výrobu ve velkém množství. Díky své všestrannosti a odolnosti sehrál klíčovou roli v porážce nacistického Německa na východní frontě a ovlivnil design mnoha poválečných tanků.

**KV-1** byl sovětský těžký tank, nasazený na počátku druhé světové války. Byl známý svým silným pancéřováním, které v prvních fázích války prakticky žádný německý tank nebo protitankové dělo nedokázalo prorazit. Byl vyzbrojen kanónem **76,2 mm** a navzdory své hmotnosti měl slušnou pohyblivost. KV-1 sehrál důležitou roli při obraně Sovětského svazu, zejména během počáteční fáze německé invaze. Jeho hlavní nevýhodou byla složitá údržba a omezený výhled pro osádku. I přesto se stal symbolem sovětské odolnosti a síly na bojišti.

**IS-1** (Iosif Stalin 1) byl sovětský těžký tank vyvinutý na konci roku 1943 jako nástupce tanku KV-1. Byl pojmenován po Josifu Stalinovi a představoval první typ nové řady těžkých tanků Rudé armády. IS-1 byl vyzbrojen kanónem **76,2 mm**, měl silnější pancéřování a lepší mobilitu než jeho předchůdce. Přestože byl brzy nahrazen výkonnějším **IS-2** s kanónem ráže 122 mm, IS-1 znamenal důležitý krok v přechodu na modernější a účinnější těžkou obrněnou techniku Sovětského svazu.

**IS-3** (Iosif Stalin 3) byl sovětský těžký tank vyvinutý na konci druhé světové války, který se však do bojů už výrazněji nezapojil. Oproti předchozím modelům měl výrazně přepracovanou konstrukci – zejména šípovitý čelní pancíř a nízkou siluetu, což zvyšovalo jeho odolnost. Byl vyzbrojen silným kanónem **122 mm** a určen k průlomu silně bráněných pozic. IS-3 působil impozantně a jeho veřejné představení v roce 1945 na přehlídce v Berlíně vzbudilo silný dojem na Západ. Tank sloužil i po válce a ovlivnil design těžkých tanků během studené války.

**SU-85** byl sovětský stíhač tanků vyvinutý během druhé světové války jako reakce na silně obrněné německé tanky, zejména Tiger. Byl postaven na podvozku tanku **T-34** a vybaven výkonným kanónem **85 mm D-5T**, který dokázal ničit těžce obrněné cíle na větší vzdálenosti. Měl uzavřenou bojovou kabinu a nízký profil, což z něj činilo obtížně zasažitelný cíl. SU-85 se osvědčil jako spolehlivý a účinný prostředek protitankového boje, dokud nebyl nahrazen modernějším typem **SU-100**.

**ISU-122** byl sovětský těžký stíhač tanků a samohybné dělo, vyvinutý během druhé světové války na podvozku těžkého tanku **IS**. Byl vyzbrojen silným kanónem **A-19 ráže 122 mm**, který byl účinný proti německým těžkým tankům, jako byly Tiger a Panther. ISU-122 měl silné čelní pancéřování a uzavřenou bojovou kabinu pro lepší ochranu osádky. Kromě boje proti tankům byl často používán i k ničení opevnění a v městských bojích. Díky své palebné síle a odolnosti patřil k nejrespektovanějším sovětským obrněncům závěru války.

**ISU-152** byl sovětský těžký stíhač tanků a samohybné dělo, postavený na podvozku tanku **IS** a vyzbrojený mohutným houfnicovým kanónem **ML-20S ráže 152 mm**. Díky této zbrani byl přezdíván „zabiják tygrů“, protože dokázal zničit i nejtěžší německé tanky jediným zásahem – nejen průrazem, ale i tlakovou vlnou. ISU-152 byl rovněž účinný při ničení opevněných pozic a v městských bojích. Jeho nevýhodou byla pomalá kadence střelby a omezený počet nábojů, přesto se stal důležitou zbraní Rudé armády v závěrečných fázích války.

**SU-76** byl sovětský samohybný stíhač tanků a dělostřelecká podpora, který vznikl během druhé světové války. Byl postaven na podvozku lehkého tanku **T-70** a vyzbrojen kanónem **ZIS-3 ráže 76,2 mm**. Díky otevřené bojové kabině a jednoduché konstrukci byl levný na výrobu a snadno se opravoval. SU-76 byl nasazován k podpoře pěchoty, ničení lehce obrněných cílů a opevnění. I přes omezenou ochranu a palebnou sílu byl velmi rozšířený a stal se druhým nejpočetnějším sovětským obrněným vozidlem války po T-34.

**BM-13 „Kaťuša“** byl sovětský raketomet používaný během druhé světové války, známý pro svou ničivou salvu raket a výrazný zvuk při odpálení. Vystřeloval neřízené rakety **ráže 132 mm** z několika kolejnic umístěných na nákladním automobilu, což mu umožňovalo rychlý přesun a úder. Kaťuša nebyla tak přesná jako klasické dělostřelectvo, ale její psychologický efekt a schopnost zasáhnout širokou oblast z ní činily obávanou zbraň. Díky své jednoduchosti a účinnosti se stala ikonou sovětského raketového dělostřelectva.

**Ilyushin Il-2** byl sovětský útočný letoun druhé světové války, často přezdívaný „letecký tank“ díky své silné pancéřové ochraně. Byl navržen pro podporu pozemních jednotek, ničení tanků, opevnění a pěchoty. Il-2 byl vyzbrojen kanóny, kulomety a nesl pumy či rakety, což z něj činilo velmi efektivní zbraň v boji proti nepřátelské technice. Díky masové výrobě a odolnosti sehrál klíčovou roli ve vítězství Sovětského svazu na východní frontě a stal se jedním z nejvíce vyrobených bojových letounů své doby.

**Jakovlev Jak-3** byl sovětský lehký stíhací letoun z druhé světové války, ceněný pro svou vynikající manévrovatelnost, rychlost a spolehlivost. Byl navržen pro blízký vzdušný souboj a měl lehkou konstrukci, což mu umožňovalo rychlé reakce a obratnost v boji. Vyrobený ve velkém počtu, Jak-3 se stal jedním z nejúspěšnějších sovětských stíhačů, často nasazovaný proti německým letounům na východní frontě. Díky své efektivitě a jednoduchosti se proslavil jako oblíbený stroj sovětských pilotů.

**Tupolev Tu-2** byl sovětský střední bombardér vyvinutý během druhé světové války. Byl rychlý, obratný a měl dobrou nosnost, což ho činilo efektivním pro taktická bombardování a podpůrné mise. Tu-2 byl vybaven vícekanónovou obranou a mohl nést širokou škálu pum. Díky své všestrannosti a výkonům patřil mezi nejlepší sovětské bombardéry své doby a sloužil i po válce v různých armádách.

**Petljakov Pe-5** byl sovětský dvoumotorový bombardér vyvinutý během druhé světové války jako náhrada za starší typy. Měl lepší rychlost, dolet a výzbroj než jeho předchůdci a byl určen pro střemhlavé a taktické bombardování. Pe-5 se vyznačoval pevnou konstrukcí a dobrými letovými vlastnostmi, které mu umožňovaly operovat i v nejtěžších podmínkách východní fronty. Přestože nebyl vyráběn ve velkém množství, sehrál důležitou roli v sovětském letectvu v první polovině války.

**Kirov** byl sovětský bitevní křižník postavený v meziválečném období jako součást programu modernizace námořnictva. Byl silně vyzbrojený těžkými děly ráže 305 mm a měl robustní pancéřování, které mu umožňovalo bojovat s těžkými křižníky a menšími bitevními loděmi. Kirov byl navržen pro kombinaci rychlosti a palebné síly a sloužil jako významná součást sovětského válečného loďstva během druhé světové války. Jeho konstrukce ovlivnila další vývoj těžkých válečných lodí v Sovětském svazu.

**K-21** byla sovětská ponorka třídy **Katyusha**, postavená v 30. letech 20. století. Byla určena pro dálkové operace a vybavena torpédy i dělostřeleckou výzbrojí. K-21 se proslavila především během druhé světové války, kdy se účastnila bojů v Severním ledovém oceánu a kladla důraz na ochranu konvojů a útoky na nepřátelské lodě. Přestože nebyla nejmodernější ponorkou své doby, její výkony přispěly k sovětskému námořnímu úsilí během konfliktu.

**Tokarev TT-33** byla sovětská samonabíjecí pistole zavedená do výzbroje v roce 1933 jako náhrada za starší revolvery Nagant. Komorovaná pro výkonný náboj **7,62 × 25 mm Tokarev**, vynikala jednoduchou konstrukcí, spolehlivostí a snadnou údržbou. TT-33 byla široce používána během druhé světové války a stala se standardní služební zbraní Rudé armády. Její design byl inspirován americkou pistolí Colt M1911, ale výrazně zjednodušený. Po válce ovlivnila vývoj mnoha zbraní ve východním bloku.

**PPD-34** (Pistolet-Pulemjot Degtyareva 1934) byl raný sovětský samopal, vyvinutý konstruktérem Vasilijem Děgťarevem. Byl komorován pro náboj **7,62 × 25 mm Tokarev** a určen pro boj na krátké vzdálenosti. PPD-34 měl dřevěnou pažbu a zásobník na 25 nábojů, později vznikla i verze s bubnovým zásobníkem. Ačkoliv byl robustní a spolehlivý, jeho výroba byla náročná a nákladná, což vedlo k jeho postupnému nahrazení modernějším a jednodušším samopalem **PPSh-41** během druhé světové války.

**PPŠ-41** (Pistolet-Pulemjot Špagina 1941) byl slavný sovětský samopal, který se stal jedním ze symbolů Rudé armády během druhé světové války. Byl navržen Georgijem Špaginem jako jednoduchá, levná a masově vyráběná zbraň, vhodná pro boj v městských a zákopových podmínkách. Komorovaný pro náboj **7,62 × 25 mm Tokarev**, PPŠ-41 používal bubnový zásobník na 71 nábojů nebo schránkový na 35. Vyznačoval se vysokou kadencí a odolností, díky čemuž si získal oblibu mezi vojáky i po válce.

**Mosin-Nagant** byla slavná ruská a později sovětská opakovací puška, zavedená do výzbroje v roce 1891. Komorovaná pro náboj **7,62 × 54 mmR**, sloužila v mnoha verzích během obou světových válek. Vyznačovala se jednoduchostí, spolehlivostí a dlouhým dosahem. Mosin-Nagant byla základní zbraní pěchoty carské armády, Rudé armády i sovětských odstřelovačů, včetně slavného Vasilije Zajceva. Tato puška se vyráběla ve velkých počtech a zůstala ve službě po celém světě i dlouho po válce.

**SVT-40** (Samozarjadnaja Vintovka Tokareva 1940) byla sovětská samonabíjecí puška navržená Fjodorem Tokarevem jako modernější alternativa k opakovací pušce Mosin-Nagant. Komorovaná pro náboj **7,62 × 54 mmR**, nabízela vyšší kadenci a zásobník na 10 nábojů. SVT-40 byla nasazena během druhé světové války, zejména v prvních letech konfliktu. Ačkoliv byla technicky pokročilá, měla problémy s výrobou a údržbou v polních podmínkách, a proto byla postupně vytlačována jednoduššími zbraněmi. Přesto zůstává důležitým krokem ve vývoji sovětských samonabíjecích pušek.

**DP-27** (Degťarjov pechotnyj 1927) byl sovětský lehký kulomet zavedený do výzbroje Rudé armády ve 20. letech 20. století. Komorovaný pro náboj **7,62 × 54 mmR**, vyznačoval se jednoduchou konstrukcí, spolehlivostí a snadnou obsluhou. Typickým znakem kulometu byl talířový zásobník na 47 nábojů umístěný nahoře. DP-27 byl široce používán během druhé světové války jako základní podpůrná zbraň pěchoty. Jeho odolnost v náročných podmínkách a nenáročnost na údržbu z něj učinily oblíbenou zbraň sovětských vojáků.

**RPD** (Ručnoj Pulemjot Děgťarjova) byl sovětský lehký kulomet vyvinutý Vasilijem Děgťarjovem na konci druhé světové války a zavedený do výzbroje v roce 1944. Byl komorován pro náboj **7,62 × 39 mm**, stejný jako u útočné pušky AK-47. RPD používal pásové podávání nábojů a byl určen k podpoře pěchoty na úrovni družstva. Kulomet se vyznačoval jednoduchostí, nízkou hmotností a spolehlivostí. Sloužil v mnoha armádách východního bloku i rozvojových zemí během studené války a zůstává v omezeném použití dodnes.

**M3 Stuart** byl americký lehký tank používaný během druhé světové války. Byl vyzbrojen kanónem **37 mm** a několika kulomety, s důrazem na rychlost a pohyblivost spíše než na silné pancéřování. Stuart byl nasazen ve velkém množství spojeneckými armádami, včetně Velké Británie a Sovětského svazu (díky programu Lend-Lease). V počátečních fázích války se osvědčil v průzkumných a podpůrných rolích, ale později byl postupně nahrazován silnějšími tanky. Přesto si získal uznání pro svou spolehlivost a snadnou údržbu v terénu.

**M4 Sherman** byl hlavní americký střední tank druhé světové války a jeden z nejpočetněji vyráběných tanků v historii. Vyzbrojený kanónem **75 mm** (později i silnějšími verzemi), byl navržen jako univerzální tank pro podporu pěchoty i boj proti obrněným cílům. Sherman vynikal spolehlivostí, jednoduchou údržbou a dobrou pohyblivostí. Byl nasazován na všech frontách a používán nejen USA, ale i dalšími spojeneckými armádami. Přestože čelil silnější německé technice, jeho početní převaha, taktika a podpora hrály klíčovou roli ve spojeneckém vítězství.

**M26 Pershing** byl americký těžký (později klasifikovaný jako střední) tank zavedený koncem druhé světové války jako odpověď na silně pancéřované německé tanky, jako byly Tiger a Panther. Byl vyzbrojen výkonným kanónem **90 mm**, silným pancéřováním a moderním podvozkem. M26 Pershing se objevil v Evropě v roce 1945 a účastnil se bojů především v Německu. I když přišel pozdě na masivní nasazení ve válce, stal se základem pro poválečný vývoj amerických tanků a byl nasazen i během Korejské války.

**M7 Priest** byl americký samohybný dělostřelecký prostředek používaný během druhé světové války a Korejské války. Byl postaven na podvozku tanku **M3 Lee/M4 Sherman** a vyzbrojen houfnicí **105 mm**, která sloužila k palebné podpoře pěchoty. Svůj přezdívku „Priest“ (kněz) získal od Britů díky vyvýšenému držáku kulometu, který připomínal kazatelnu. M7 byl spolehlivý, mobilní a umožňoval rychlou reakci na měnící se bojové podmínky. Jeho nasazení výrazně zvýšilo efektivitu spojeneckého dělostřelectva na bojišti.

**M18 Hellcat** byl americký stíhač tanků nasazený během druhé světové války, známý především svou vysokou rychlostí – až **89 km/h**, což z něj činilo nejrychlejší pásové obrněné vozidlo války. Byl vyzbrojen kanónem **76 mm** a navržen pro rychlé manévry a přepadové útoky, nikoliv pro přímý střet s těžce pancéřovanými tanky. Díky své mobilitě a taktice „udeř a ustup“ byl velmi efektivní při zasahování nepřátelských obrněnců z výhodných pozic. M18 Hellcat sehrál důležitou roli zejména v evropském tažení spojenců.

**P-51 Mustang** byl americký stíhací letoun dlouhého doletu, který sehrál klíčovou roli ve druhé světové válce. Byl navržen jako doprovodný stíhač pro bombardéry nad Evropou a díky britskému motoru Rolls-Royce Merlin vynikal vysokou rychlostí, výbornou manévrovatelností a dlouhým doletem. Mustangy chránily spojenecké bombardéry při náletech na Německo a účinně zasahovaly i v boji proti nepřátelským letounům. Po válce sloužil i během Korejské války. P-51 je dodnes považován za jeden z nejlepších stíhacích letounů své doby.

**P-40 Warhawk** byl americký stíhací letoun nasazený během druhé světové války, známý především z působení jednotky „Létající tygři“ v Číně. Byl vyzbrojen kulomety a schopný nést i lehké pumy, což mu umožňovalo plnit stíhací i útočné úkoly. P-40 vynikal odolností, robustní konstrukcí a schopností operovat i v náročných podmínkách. Ačkoliv nebyl tak výkonný jako novější letouny, ve zkušených rukou byl efektivní a spolehlivý. Sloužil na mnoha bojištích, od severní Afriky až po Pacifik.

**B-17 Flying Fortress** byl čtyřmotorový americký těžký bombardér, který sehrál klíčovou roli ve strategickém bombardování nacistického Německa během druhé světové války. Vyzbrojen až **13 kulomety** a schopný nést velké množství pum, byl navržen pro přesné nálety z velké výšky. B-17 se proslavil svou odolností – mnohé stroje se i přes těžké poškození dokázaly vrátit na základnu. Letoun operoval především ve dne a byl symbolem americké letecké síly v Evropě. Díky své výdrži a výzbroji získal přezdívku „Létající pevnost“.

**B-24 Liberator** byl americký čtyřmotorový těžký bombardér používaný během druhé světové války. Vyznačoval se dlouhým doletem, vysokou nosností a schopností operovat ve velkých výškách. B-24 byl nasazen na mnoha frontách, včetně Evropy, Pacifiku a Afriky, a sloužil k bombardování průmyslových cílů, přístavů i železničních uzlů. Díky své univerzálnosti a výrobnímu množství patřil mezi nejdůležitější bombardéry USA během války. Jeho charakteristickým znakem byla plochá ocasní část a široké křídlo.

**Třída Essex** byla série amerických letadlových lodí postavených během druhé světové války. Byly to jedny z nejúspěšnějších a nejmasověji vyráběných letadlových lodí své doby. Lodě třídy Essex měly velkou výzbroj letadel, silné pancéřování a moderní radarové vybavení. Sloužily klíčovou roli v tichomořských bojích proti Japonsku a ovlivnily vývoj válečného námořnictva. Jejich konstrukce byla základem pro poválečné modernizace a některé sloužily i během studené války.

**Třída Gato** byla série amerických ponorek používaných během druhé světové války, které se staly páteří ponorkového boje v Pacifiku. Tyto ponorky měly dobrý dolet, silnou výzbroj v podobě torpéd a palubního děla a byly schopné dlouhodobých operací daleko od domova. Gato ponorky hrály klíčovou roli v potápění japonských lodí a narušování jejich zásobovacích tras. Jejich konstrukce byla základem pro pozdější americké ponorky a významně přispěla k vítězství spojenců v Pacifiku.

**Colt M1911** je slavná americká samonabíjecí pistole navržená Johnem Browningem a zavedená do výzbroje v roce 1911. Komorovaná pro náboj **.45 ACP**, proslula svou spolehlivostí, silnou palebnou silou a robustní konstrukcí. M1911 byla standardní služební pistolí americké armády během první a druhé světové války, Korejské i Vietnamské války. Díky své účinnosti a jednoduchosti se stala jednou z nejpopulárnějších a nejvlivnějších pistolí v historii.

**Thompson** byl slavný americký samopal, známý také jako „Tommy Gun“. Vyvinutý v 20. letech 20. století, byl komorován pro náboj **.45 ACP** a proslul vysokou kadencí střelby a spolehlivostí. Používal se široce během druhé světové války americkou armádou i policí v období prohibice. Thompson byl oblíbený pro svou přesnost a palebnou sílu na krátkou vzdálenost, a stal se ikonou v boji proti gangům i na bojištích po celém světě.

**Grease Gun** (oficiálně M3) byl americký samopal vyvinutý během druhé světové války jako levná a jednoduchá alternativa k samopalu Thompson. Byl komorován pro náboj **.45 ACP**, měl nízkou hmotnost a jednoduchou konstrukci. Díky svému tvaru a vzhledu dostal přezdívku „mazačková pistole“ (Grease Gun). Používal se hlavně u americké pěchoty a výsadkářů, byl snadno ovladatelný a spolehlivý, a zůstal v používání i po válce v různých armádách světa.

**M1 Garand** byla první americká samonabíjecí puška zavedená do výzbroje v roce 1936. Komorovaná pro náboj **.30-06 Springfield**, nabízela vysokou kadenci střelby a přesnost, což výrazně zlepšilo palebnou sílu pěchoty oproti opakovacím puškám. M1 Garand byla hlavní pěchotní zbraní USA během druhé světové války a Korejské války. Slavný generál Patton ji označil za „nejlepší pěchotní zbraň světa“ a stala se symbolem amerických vojáků v boji.

**M1903 Springfield** byla americká opakovací puška zavedená do výzbroje na začátku 20. století. Komorovaná pro náboj **.30-06 Springfield**, byla přesná a spolehlivá, což ji činilo oblíbenou u odstřelovačů i běžných pěšáků. Používala se během první světové války, druhé světové války a i později. Díky kvalitní konstrukci a účinnosti zůstala ve službě po mnoho let a je považována za jednu z ikonických amerických pušek své doby.

**M1918 Browning Automatic Rifle (BAR)** byl americký lehký kulomet zavedený během první světové války. Komorovaný pro náboj **.30-06 Springfield**, sloužil jako podpora pěchoty s vysokou kadencí střelby a mobilitou. BAR byl používán v obou světových válkách a dalších konfliktech díky své spolehlivosti a síle. Díky kombinaci přesnosti a palebné síly pomáhal jednotkám překonávat nepřátelské pozice a stal se důležitou zbraní americké armády.

**M2 Browning** je těžký kulomet americké výroby, navržený Johnem Browningem v roce 1918. Komorovaný pro náboj **.50 BMG (12,7 × 99 mm)**, je známý svou vysokou palebnou silou a spolehlivostí. Používá se k ničení lehce obrněných cílů, letadel a jako podpůrná zbraň pěchoty. M2 Browning slouží v armádách po celém světě už více než sto let a díky své účinnosti a odolnosti patří mezi nejikoničtější kulomety historie.

**Cromwell** byl britský střední tank používaný během druhé světové války. Vyznačoval se rychlostí, dobrou pohyblivostí a spolehlivým pancéřováním. Byl vybaven kanónem **75 mm**, který byl účinný proti většině nepřátelských tanků té doby. Cromwell se často používal k průlomovým a průzkumným misím, přičemž kombinoval rychlost s dostatečnou palebnou silou. Byl jedním z nejdůležitějších britských tanků na evropském bojišti a pomohl spojencům v osvobození Evropy.

**Churchill** byl britský těžký tank používaný během druhé světové války. Proslul svou silnou ochranou pancéřování a schopností překonávat těžký terén, včetně zákopů a příkopů. Byl vybaven kanónem různých kalibrů, včetně 75mm a později i výkonnějších děl. Churchill byl pomalejší než jiné tanky, ale díky své odolnosti a univerzálnosti sehrál důležitou roli v bojích, zejména v bitvách v Evropě a Severní Africe. Jeho robustnost mu zajistila reputaci spolehlivého obrněnce.

**Sexton** byl britský samohybný dělový vůz používaný během druhé světové války. Byl postaven na podvozku tanku **Sherman** a vyzbrojen houfnicí **25 liber (asi 88 mm)**. Sexton sloužil k palebné podpoře pěchoty a tankových jednotek, poskytoval rychlou a mobilní dělostřeleckou sílu přímo na bojišti. Díky své spolehlivosti a palebné síle byl velmi ceněný spojenci, zejména v evropském tažení.

**Crusader AA Mk II** byl britský samohybný protiletadlový vůz postavený na podvozku tanku Crusader během druhé světové války. Byl vybaven dvojicí kulometů **Bofors 20 mm** nebo podobnou lehkou protiletadlovou výzbrojí určenou k ochraně pozemních jednotek před nepřátelskými letadly. Crusader AA Mk II byl rychlý a obratný, což mu umožňovalo efektivně plnit úkoly protiletadlové obrany na bojišti, zejména v severoafrické kampani.

**Supermarine Spitfire** byl slavný britský stíhací letoun, který se proslavil během bitvy o Británii ve druhé světové válce. Díky své vynikající manévrovatelnosti, rychlosti a aerodynamickému designu s eliptickými křídly se stal symbolem odporu proti nacistickému letectvu. Spitfire byl postupně modernizován a nasazován po celou válku v různých verzích. Sloužil nejen v obranných, ale i útočných misích a zanechal trvalou stopu v historii letectví.

**Avro Lancaster** byl britský čtyřmotorový těžký bombardér, který patřil k nejvýznamnějším bombardérům spojenců během druhé světové války. Byl schopen nést mimořádně velké pumové náklady, včetně slavné „skákající bomby“ při náletech na přehrady. Díky své spolehlivosti, dlouhému doletu a silné výzbroji sehrál klíčovou roli v nočních strategických bombardovacích misích nad Německem. Lancaster se stal symbolem britského Královského letectva (RAF) a zanechal významnou stopu v dějinách letecké války.

**Třída HMS King George V** byla série britských bitevních lodí postavených před a během druhé světové války. Lodě této třídy, včetně slavné **HMS King George V**, byly vybaveny moderní výzbrojí, silným pancéřováním a výkonnými motory. Nesly hlavní děla ráže **356 mm** a účastnily se klíčových námořních operací, včetně potopení německé bitevní lodi Bismarck. Tato třída představovala vrchol britského válečného loďstva a hrála významnou roli v ochraně konvojů a boji o nadvládu na moři.

**HMS Ark Royal** byla slavná britská letadlová loď a jméno několika lodí Královského námořnictva. Nejznámější verzí byla letadlová loď spuštěná na vodu v roce 1937, která sehrála důležitou roli v raných fázích druhé světové války. Nesla stíhací a torpédové letouny, které se účastnily mnoha námořních operací, včetně útoku na německou bitevní loď **Bismarck**. Ark Royal se vyznačovala moderním hangárovým systémem a byla symbolem britské námořní letecké síly. Byla potopena v roce 1941 po zásahu torpédem, ale její jméno žilo dál v dalších generacích lodí.

**Webley** byl britský revolver, který sloužil jako standardní služební zbraň britské armády od konce 19. století až do poloviny 20. století. Nejznámější modely, jako **Webley Mk VI**, byly komorovány pro náboj **.455 Webley** a prosluly svou robustností, spolehlivostí a jednoduchou obsluhou. Revolver měl typický výklopný mechanismus pro rychlé nabíjení a vyhazování nábojnic. Používal se během obou světových válek a stal se ikonickou zbraní britských důstojníků.

**Sten Gun** byl britský samopal vyráběný během druhé světové války jako levná a jednoduchá zbraň pro výzbroj pěchoty. Komorovaný pro náboj **9 mm Parabellum**, vynikal nenáročnou konstrukcí a snadnou výrobou, což umožnilo masovou produkci. Sten byl široce používán britskými a spojeneckými silami, včetně partyzánských jednotek. I když měl problémy se spolehlivostí, jeho nízká cena a dostupnost z něj učinily důležitou zbraň války.

**Lee-Enfield No. 4** byl britský opakovací puška, která sloužila jako hlavní pěchotní zbraň britské armády během druhé světové války. Komorovaná pro náboj **.303 British**, vynikala vysokou kadencí střelby díky hladkému závěru a zásobníku na 10 nábojů. Byla přesná, spolehlivá a oblíbená mezi vojáky. No. 4 byla modernizovanou verzí starších modelů Lee-Enfield a zůstala ve službě i po válce. Stala se jednou z nejdéle sloužících opakovacích pušek v historii.

**Bren Gun** byl britský lehký kulomet, který se stal standardní podpůrnou zbraní pěchoty během druhé světové války. Komorovaný pro náboj **.303 British**, vynikal spolehlivostí, přesností a charakteristickým horním zásobníkem. Vyvinut byl na základě československého kulometu ZB vz. 26 a pojmenován podle měst **Brno** a **Enfield**. Bren byl používán v různých konfliktech až do 80. let a stal se ikonickou součástí britských ozbrojených sil.

**Vickers Machine Gun** byl britský těžký kulomet, který se používal od začátku 20. století až do druhé světové války. Komorovaný pro náboj **.303 British**, byl známý svou vysokou spolehlivostí a přesností při dlouhodobé palbě díky vodou chlazenému hlavni. Vickers sloužil v první světové válce i v meziválečném období a byl používán jako hlavní podpůrná zbraň pěchoty a na pevnostech. Díky své robustnosti a účinnosti byl jednou z nejrespektovanějších zbraní své doby.

**Type 95 Ha-Go** byl japonský lehký tank používaný během druhé světové války. Byl kompaktní, rychlý a obratný, vybavený kanónem ráže 37 mm a kulomety. Ha-Go sloužil hlavně v bojích na tichomořském bojišti, kde se uplatnil v rychlých útočných operacích i průzkumu. Přestože měl slabší pancéřování a zbraň ve srovnání s některými spojeneckými tanky, byl jedním z nejpočetnějších tanků japonské armády.

**Type 3 Chi-Nu** byl japonský střední tank vyvinutý během druhé světové války jako reakce na silnější spojenecké tanky. Byl vybaven výkonnějším kanónem ráže **75 mm**, který měl lepší průbojnost pancíře. Tank měl silnější pancéřování než předchozí modely, ale kvůli omezeným zdrojům a výrobním problémům byl vyroben v menším množství a nasazen až v pozdějších fázích války. Type 3 Chi-Nu představoval pokus Japonska zlepšit své tankové síly proti rostoucímu tlaku spojenců.

**Type 4 Ho-Ro** byl japonský samohybný dělostřelecký vůz z druhé světové války. Byl postaven na podvozku středního tanku Type 97 Chi-Ha a nesl houfnici ráže **150 mm**. Ho-Ro sloužil k podpoře pěchoty a tankových jednotek těžkou palbou na střední vzdálenosti. Kvůli omezené výrobě a logistickým problémům se do bojů dostal až v pozdějších fázích války, kde se uplatnil zejména v obranných operacích na tichomořských ostrovech.

**Ho-Ni III** byl japonský samohybný protitankový kanón z druhé světové války. Byl postaven na podvozku tanku **Type 97 Chi-Ha** a vybaven kanónem ráže **75 mm**, který měl lepší pancéřovací průbojnost než předchozí verze. Ho-Ni III měl uzavřenou věž, což poskytovalo lepší ochranu posádce. Používal se hlavně k podpoře pěchoty a ničení spojeneckých tanků, ale díky omezené výrobě a pozdnímu nasazení hrál v konfliktu omezenou roli.

**Mitsubishi A6M**, známý také jako **"Zero"**, byl japonský stíhací letoun používaný během druhé světové války. Proslul svou výjimečnou obratností, dlouhým doletem a lehkou konstrukcí. Zero dominoval v prvních letech války v tichomořském prostoru, kde soupeřil s americkými letouny. Jeho slabinou bylo slabší pancéřování a nedostatek sebevražedné odolnosti, ale i přesto zůstal symbolem japonského letectva díky své efektivitě v bojích.

**Nakajima B5N**, známý jako **"Kate"**, byl japonský torpédový bombardér používaný během druhé světové války. Byl hlavním letounem japonského námořnictva a sehrál klíčovou roli při útoku na Pearl Harbor. B5N byl vybaven torpédy i bombami a měl dobrý dolet a rychlost, což z něj činilo efektivní nástroj pro námořní útoky. Jeho design byl moderní pro svou dobu, ale později byl postupně nahrazován novějšími typy.

**Yamato** byla japonská bitevní loď a jedna z největších a nejsilněji ozbrojených lodí v historii. Postavena byla během druhé světové války a vybavena hlavními děly ráže **460 mm**, které patřily k nejsilnějším námořním zbraním vůbec. Yamato měla silné pancéřování a mohutnou výzbroj, ale kvůli rychlému rozvoji letectva a změně taktik se její role postupně zmenšovala. Byla potopena v roce 1945 během námořní bitvy u ostrova Okinawa.

**Kaga** byla japonská letadlová loď postavená v období mezi světovými válkami. Původně byla vyrobena jako bitevní loď, ale přestavěna na letadlovou loď, aby podporovala japonské námořní letectvo. Kaga sehrála klíčovou roli v raných fázích druhé světové války, včetně útoku na Pearl Harbor. Byla vybavena hangáry pro stíhací a bombardovací letouny. Loď byla potopena v roce 1942 během bitvy u Midway, což znamenalo těžkou ztrátu pro japonské námořnictvo.

**Nambu Typ 94** byl japonský pistolete samopal používaný během první poloviny 20. století, zejména ve druhé světové válce. Tento lehký samopal byl navržen pro podporu pěchoty a byl komorovaný pro náboj **8×22 mm Nambu**. Typ 94 byl známý svou kompaktností a jednoduchou konstrukcí, ale trpěl některými výrobními nedostatky, které ovlivňovaly spolehlivost. Přesto byl široce používán japonskými ozbrojenými silami v různých konfliktech.

**Typ 100** byl japonský samopal vyvinutý během druhé světové války jako standardní zbraň pro pěchotu. Komorovaný pro náboj **8×22 mm Nambu**, nabízelo lepší přesnost a spolehlivost než předchozí japonské samopaly. Typ 100 byl kompaktní, lehký a vhodný pro boj na krátké vzdálenosti. Používal se zejména v bojích na tichomořském bojišti a byl jedním z mála samopalů vyrobených přímo v Japonsku během války.

**Arisaka Typ 38** byla japonská opakovací puška používaná od začátku 20. století až do druhé světové války. Komorovaná pro náboj **6,5×50 mm Arisaka**, byla známá svou spolehlivostí, přesností a odolností v různých bojových podmínkách. Puška měla pevný bodák a byla standardní výzbrojí japonské pěchoty během mnoha konfliktů, včetně rusko-japonské války a druhé světové války. Typ 38 byl jedním z nejrozšířenějších japonských vojenských zbraní své doby.

**Nambu Typ 99** byla japonská služební pistole používaná během druhé světové války. Komorovaná pro náboj **8×22 mm Nambu**, nabízela lepší výkon než předchozí modely. Typ 99 byl robustní, spolehlivý a často vyzbrojoval důstojníky japonské armády. Díky jednoduché konstrukci a dobré ergonomii patřil mezi oblíbené pistole japonských vojáků.

**Carro Armato P40** byl italský těžký tank vyvinutý během druhé světové války. Byl navržen jako odpověď na silnější spojenecké tanky a měl výkonný kanón ráže **75 mm** a silnější pancéřování. Kvůli výrobním problémům a omezeným zdrojům se P40 vyráběl jen v malém množství a do bojů zasáhl až v pozdních fázích války. Přesto představoval významný krok v italském tankovém vývoji.

**Semovente 75/18** byl italský samohybný protitankový kanón používaný během druhé světové války. Byl postaven na podvozku tanku **Carro Armato M13/40** a vybaven kanónem ráže **75 mm**, který byl účinný proti lehčím a středním tankům. Semovente 75/18 sloužil především k podpoře pěchoty a ničení nepřátelských obrněných vozidel. Díky nízkým nákladům a jednoduché konstrukci byl vyráběn ve větším množství a hrál důležitou roli v italských vojenských operacích.

**Macchi C.200 Saetta** byl italský stíhací letoun používaný během druhé světové války. Byl známý svou spolehlivostí, obratností a pevnou konstrukcí. C.200 měl dobrý manévrovací výkon, ale byl slaběji vyzbrojen a neměl pancéřování srovnatelné s některými spojeneckými letouny. Přesto byl důležitou součástí italského letectva a bojoval zejména na Středozemním moři a ve východní Africe.

**Al Littorio** byla italská bitevní loď třídy Littorio, postavená před druhou světovou válkou. Byla jednou z nejmodernějších a nejsilněji vyzbrojených lodí italského královského námořnictva, vybavená těžkými děly ráže 381 mm. Al Littorio se účastnila několika významných námořních bitev ve Středozemním moři a představovala klíčovou sílu italské flotily.

**Carcano M91** byla italská opakovací puška zavedená do výzbroje v roce 1891. Komorovaná pro náboj **6,5×52 mm Carcano**, byla lehká a spolehlivá zbraň, používaná italskou armádou během obou světových válek. Puška měla jednoduchý a odolný design, ale oproti některým soupeřům měla slabší zastavovací sílu náboje. Přesto byla hlavní pěchotní zbraní Itálie po mnoho desetiletí.

**Beretta M38** byl italský samopal vyvinutý během druhé světové války. Komorovaný pro náboj **9×19 mm Parabellum**, byl známý svou spolehlivostí, kompaktností a přesností. M38 se používal hlavně u italské pěchoty a policejních jednotek a stal se jedním z nejúspěšnějších italských samopalů té doby. Díky robustní konstrukci a dobré ovladatelnosti byl oblíbený mezi vojáky.